Vtipy

[vovi]

Nudíte se? Nekupujte medvídka mývala, ale pošlete SMS ve tvaru JSEM TEHOTNA na libovolne telefonní číslo.

[vovi]

Alaska.jpg

[Labant Jan]

[+] SPOJLER - klikni pro zobrazení nebo skrytí jeho obsahu

Inzerát: „Je mi 33 let, hledám ženu k vážnému seznámení. Profese: 11let poslanec ČR.
Vlastnosti: usilovnost, ochota těžce pracovat, spravedlnost, čestnost,neúplatnost, pravdomluvnost, boj za práva chudých.“

[amatér]

Jeden ze života.

[+] SPOJLER - klikni pro zobrazení nebo skrytí jeho obsahu

tazatel z jednoho cz fóra:
"Ešte sa chcem opýtať že to TTS Pro mi svieti na sivo v menu, nedá sa to nejak aktivovať? Je k tomu vôbec nejaká slovenčina???"
odpověď:
"Nemas TTS hlas nemas moznost nic nastavit. TTS generator si musis koupit. Pak staci dohrat TTS hlas"
tazatel reakce:
"Dík za info, ešte jedna otázka niekde na warezi nie sú TTS hlasy??? Či sa to dá naozaj len kúpiť?"

Jak říkal Werich: "Boj s blbostí se nedá vyhrát, ale nesmí se vzdát."

[Labant Jan]

[+] SPOJLER - klikni pro zobrazení nebo skrytí jeho obsahu

Paní učitelka říká dětem, aby vymyslely větu se slovem pakliže.
Vyvolá Aničku: „Květiny se musí hodně zalévat, pakliže je hodně sucho!”
„Výborně!”
Vyvolá Pepíčka: „Jeli jsme na hory vlakem, vlak cuknul a na tatínka spadl batoh, pak lyže!”

[Labant Jan]

[+] SPOJLER - klikni pro zobrazení nebo skrytí jeho obsahu

Sedí dva v kupé ve vlaku a ten jeden se dívá z okna a přitom si pořád mumlá:
"Dvacet, dvacet pět ... třicet čtyři! - Patnáct, třicet, padesát, osmdesát ... devadesát pět!" Druhý pán ho poslouchá, nedá mu to a zeptá se:
"Prosím vás, co to pořád počítáte?"
"Ale, vždycky, když projedeme kolem nějakého stáda, tak si spočítám počet kusů dobytka," odpoví ten první.
"To není možné, abyste to stihl spočítat za tak krátkou dobu," diví se ten druhý.
"Víte co, za chvíli budeme projíždět kolem našeho statku, schválně, jestli spočítáte přesně, kolik mám krav," navrhne. Když projíždějí kolem toho statku, první pán se dívá a mumlá:
"Dvacet, padesát, osmdesát ... sto dvacet čtyři!"
"To je úžasné, to je úplně přesně!" žasne druhý pán.
"Jak je možné, že to spočítáte tak rychle?"
"No, víte, je v tom takový fígl," svěřuje se první pán.
"Já jim nejprve spočítám nohy a pak to vydělím čtyřmi."

[Labant Jan]

[+] SPOJLER - klikni pro zobrazení nebo skrytí jeho obsahu

Prý lze dobít mobil i na poště. Kecaj, minule mě vyhodili a to jsem měl s sebou vlastní nabíječku!

[citroen]

[+] SPOJLER - klikni pro zobrazení nebo skrytí jeho obsahu

Babka táhne po ulici za sebou dvě igelitové tašky. Z jedné jí občas vypadne tisícikoruna. Všimne si toho policajt a zastaví ji: "Matko, padají vám peníze z tašky..., odkud je máte? Neukradla jste je?" praví žertovně. Babka na to: "No, víš synáčku, já mám zahradu, která sousedí přímo s parkovištěm u stadionu. A chlapi co tam parkují, chodí čůrat přes plot na moje květiny. Já jen tak stojím, čekám za keřem se zahradnickýma nůžkama a vždycky, když některý strčí svého..hm ehm.. skrz díru v plotě, chytím mu ho a zavolám: "TISÍCOVKU, NEBO TI HO USTŘIHNU!" Policajt se usmívá: "Hm, to zní fér. Tak hodně zdaru babi! Jo a mimochodem, co máte v té druhé igelitce? "Babka nato:"No, najdou se hajzlové, co nezaplatěj..." :-O:-((

[Labant Jan]

[+] SPOJLER - klikni pro zobrazení nebo skrytí jeho obsahu

Screenshot 2014-04-04_07-50-05.jpg

[SvoDa]

[+] SPOJLER - klikni pro zobrazení nebo skrytí jeho obsahu

V kupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma s chlapcem, který jak se později ukázalo - nebyl syn, ale vnouček. Spořádaně jsme oba dva pustili na místa, která i navzdory špinavým oknům umožňovala hezký výhled na ubíhající, takřka jarní krajinu. Chlapec chvíli pozoroval okolní svět. Ten ho ale omrzel, a tak začal očima těkat po kupé, až ho na stěně zaujala sprejem vyvedená kresba, které jsme si my dospělí ani nevšimli. Na umakartovém podkladu se skvěl červený kosočtverec s čárkou uprostřed. K dokonalému provedení měl daleko, ale malba svůj účel splnila, protože každý bezpečně poznal, o co se jedná. Až na malého chlapce.
,, Babí, co je to tam namalovaný?'' Pro něj neznámý druh ,,smailíka'' ho zřejmě zaujal.
"Kde myslíš Kubíku?"
"No přece naproti nám, na stěně." Ukázal chlapec na nestydatou malůvku. Na čele jí vyskočila ustaraná vráska. I my ostatní zpozorněli a se špatně skrývanou škodolibostí vyčkávali, jak se ta dobrá žena se zapeklitou situací popere. Prala se statečně.
"To je... to je..." přemýšlela usilovně, čím ukojit vnoučkovu zvědavost, až ji osvítil duch svatý. "To je přece dráček!'' zašvitořila s líbezným úsměvem a nás, škodolibce, obdařila vítězoslavným pohledem. Zdálo se, že trapas je zažehnán, atmosféra v kupé se opět uvolnila a všichni přítomní se vrátili ke svým myšlenkám. Ne však chlapec.
"Jakej dráček, babi? Myslíš jako ten na pouštění?" Babička, čelíc další zvídavé otázce,nešťastně vzdychla a očima k nám vyslala signál SOS. Nikdo jí však záchranné lano nehodil.
,,No ano, Kubíku, takovej co ti udělal táta na podzim, pamatuješ?" Improvizovala statečně. Chlapec se zamyslel. Tak dráček, hmmm.
"Hele babi a nepotřebuje ten dráček vocas?" Dvěma spolucestujícím už cukaly koutky úst a paní začala rudnout.
"Tenhle dráček asi ne", hlesla babička.
"To je divný, každej správnej dráček by si vocas zasloužil," mudroval vnouček.
"Tak tenhle ho nemá!" odsekla mu babička. Očividně jí docházela trpělivost i fantazie. Mladý se ale nedal a bezděčně utahoval šrouby.
"Babi a ty máš dráčka?" Babi polil pot a polovina kupé se odebrala na chodbu, odkud se ozývaly salvy dosud zadržovaného smíchu.
"Já už dráčky nepouštím," odpověděla ta dobrá žena žalostně.
"Protože už dráčka nepotřebuješ!" triumfoval chlapeček a zbylé osazenstvo propuklo v řehot. Babička se blížila infarktu a vnouček dál bezelstně rozvíjel svou ďábelskou teorii:
"Ale když jsi ještě dráčka mívala, tak jsi vocas chtěla, ne?" To už smíchy slzelo celé kupé i chodba před ním. Na nebohou ženu to ale bylo příliš a bouchly saze.
"Chováte se jako primitivové!" rozječela se na nás. "Čemu se smějete? Jak asi vypadám před tím klukem?!" Nenápadná studentka v brýlích, která seděla naproti, poprvé zvedla hlavu od své učebnice, a do nastalého ticha ke všeobecnému zděšení pravila: "Jako dráček?"
Žena sklapla čelist a chvíli na dívku konsternovaně hleděla. Pak ale pochopila význam sdělení i trapnost svého výstupu a začala se smát. Postupně se k ní přidali i ostatní cestující i s kloučkem, který sice nevěděl, čemu se směje, ale smál se o to upřímněji.
"Máte pravdu, chovala jsem se jako dráček," soukala ze sebe ta žena, co jí bránice dovolila. Vlak zabrzdil v konečné stanici a lidé začali vystupovat. Loučili se slovy, tak se mějte paní a ty taky draku....