Průzkum zájmu o NAVIGACI ve formě "stavebnice"

[Jarouš]

A co se tak vrátit k tématu a ne tady psát hovadiny

[vovi]

@Jarouš:
1) Addam = vicepresident
2) Addam krabičku má
3) tedy i vicepresident krabičku má

To máš z toho života, jakej vedeš. To máš z těch svejch kamarádů!!

P.S.: A jestli bude Addam souhlasit, tak to můžem nechat kolovat

[Jarouš]

Já ji nechci,jen si ji nech,ty jsi větší odborník na testování.

[Ivo K]

Vojto, tak Jardovi pošli aspoň půlku, ať má radost, snad to půde nechat někde přepůlit.

[amatér]

Hele, nic nepulte, já čekám, až to addam hodí do prodeje, mám několik kamarádů, kterým jsem řekl, že je to pro ně akorát, tak doufám, že ty Vaše polemiky nečtou

[Ivo K]

Adam hodí do prodeje navigaci z nové várky a né tuto vošahanou.

[addam]

Spatky k Alici je nejakej rozdil mezi chipsetem Mia Cxx a Alice? Sirf strar III a Sirf Atlas centrality?

Zkusím stručně charakterizovat jednotlivé chipsety na které se ptáš.
Použiji i citace z odborných článků a tyto citace budou označeny kurzivou a červenou barvou.

SIRF STAR je klasický GPS chip, který v posledních letech používala většina výrobců navigací, protože byl velmi levný a zároveň relativně kvalitní. Ve verzi s označením „III“ dokázal tento modul zachytit signál v případě horších podmínek – například. v hlubokých roklích, v hustém lese, v úzkých ulicích obklopených vysokými budovami a také uvnitř budov (poblíž okna). Velmi zjednodušeně řečeno, SIRF STAR III se snaží fixaci polohy GPS dopočítávat i z odraženého signálu. Technologie SIRF STAR III se začala v navigacích používat relativně dávno - někdy kolem roku 2005.

GPS modul v navigátorech pro svoji činnost potřebuje znát velké množství dat. Když navigaci poprvé zapnete, musí si je stáhnout. Je to jednak tzv. almanach, tedy databáze očekávané polohy jednotlivých družic systému GPS v dané oblasti. A potom také tzv. efemeridy, přesná pozice viditelných družic, podle kterých se potom spočítá zeměpisná poloha.
Bez těchto potřebných dat navigace neví, jaké satelity má na obloze čekat; neví, kde jsou a jaký mají družicový čas. Než spočítá polohu, musí tyto informace stáhnout. To ovšem může trvat až dvacet minut, i když někdy může stačit třeba jen pět. Důležité je, abyste v této fázi s navigátorem nehýbali; nechte ho v klidu s dobrým výhledem na oblohu. Když jste totiž v pohybu, spojení se aktivním satelitem se může přerušit a celé stahování potom začne znovu. Navíc je nutné dlouho čekat na začátek nového cyklu.
Almanach se ukládá do paměti GPS. Protože obsahuje data na nějakou dobu dopředu, nemusí se stahovat pokaždé celý znovu. Při dalším provozu se už stahují pouze aktualizace, což netrvá tak dlouho. Pokud se ale s vypnutým navigátorem přesunete na velkou vzdálenost, říká se nad pět set kilometrů, je nutné almanach stáhnout celý znovu. První zapnutí navigace například po vystoupení z letadla proto může také trvat dlouho. Řešení je stejné: nechat GPS potřebnou dobu v klidu.

Najít přesnou polohu není tedy pro právě zapnutý navigační přístroj úplná legrace. Satelity vysílají své informace v třicetisekundových intervalech, signál se nesmí přerušit a přístroj potřebuje data nejméně od tří, častěji čtyř satelitů, které navíc nesmí být v jedné přímce. Zjištění polohy po spuštění navigace proto nějakou dobu trvá.
Některá zařízení proto dokážou z internetu stáhnout informace, které předpovídají polohu satelitů. Přístroj tak na několik dnů dopředu ví, kam se má na obloze dívat, a zjištění polohy je rychlejší. Toto zrychlení podporuje i firma Sirf, výrobce GPS čipů, se svou technologií SirfInstantFix.
Vylepšená technologie SirfInstantFixII dokáže polohu satelitů vypočítat přímo GPS čipem, nepotřebuje k tomu připojení k internetu. Doba zjištění polohy po zapnutí navigačního přístroje, která se dnes pohybuje kolem půl minuty, se tím může zkrátit až na pět sekund. Pro zjištění polohy tedy není potřeba tak kvalitní signál jako u starší technologie, SirfInstantFixII se spokojí s horšími podmínkami.

Z běžně dostupných autonavigací technologii SirfInstantFixII používá v současné době pouze MIO v modelové řadě MIO MOOV. Osobně mohu potvrdit, že navigace MIO MOOV jsou díky tomu velmi rychlé při fixaci polohy, ovšem na druhou stranu dodávám že podle mého názoru je v podstatě jedno jestli po nastoupení do auta a zapnutí navigace je signál nalezen za 5 až 10 vteřin, nebo za 30 – 40 vteřin. Beru to ze svého úhlu pohledu a uvědomuji si, že každý člověk může mít rozdílné požadavky a nároky.

Atlas III je tzv. multifunkční řešení, které se stává trendem u mnoha výrobců navigací. Opět velmi zjednodušeně řečeno – jedná se o sloučení navigačního čipu s procesorem (CPU), čímž dochází k finanční úspoře při výrobě a také k nižší spotřebě baterie, jednodušší architektuře při návrhu obvodů, atd. atd. Částečně bych toto řešení přirovnal k počítačům – 99% všech základních desek (mainboardů) dnes obsahuje integrovanou zvukovou kartu. Ale i přesto si někteří uživatelé do svého počítače dají samostatnou zvukovou kartu do PCI, nebo PCIE slotu. Nebo ještě jinak – skoro každý notebook má integrovanou grafickou kartu, ale i přesto některé (většinou velmi drahé) notebooky mají grafickou kartu samostatnou.
Podrobné informace o Atlas III najdeš po kliknutí na tento odkaz: http://www.sirf.com/products/Atlas-IIIProductInsert.pdf

No a abychom se dostali od teorie k praxi – vzal jsem svoji navigaci NAVON N460, položil jsem ji na parapet okna, zapnul jsem navigační program a stopkami jsem měřil čas než navigace našla signál. Totéž jsem souběžně provedl s některými dalšími navigacemi, které se mi povalovaly po stole.

Výsledky rychlosti fixace po startu navigační aplikace jsou následující:
• NAVON N460 (Sirf Atlas III) po resetu přístroje našel signál za 53 vteřin a následně po vypnutí a zapnutí navigační aplikace našel signál za 12 vteřin
• MIO MOOV 330 (Sirf Instant FixII) po resetu přístroje našel signál za 57 vteřin a následně po vypnutí a zapnutí navigační aplikace našel signál za 6 vteřin
• MIO C720 (Sirf Star III) po resetu přístroje našel signál za 54 vteřin a následně po vypnutí a zapnutí navigační aplikace našel signál za 10 vteřin

Podle mého názoru je však mnohem důležitější schopnost navigace udržet si komunikaci s družicemi (příjem signálu) ve ztížených podmínkách.
Všeobecně platí pravidlo, že když už navigace s družicemi komunikuje a najde signál, tak si tento signál „zuby – nehty“ drží.

Ve svém testu jsem tedy pokračoval a navigace jsem odnesl z okna do středu místnosti (cca 2,5metru od okna). Výsledek je následující:
• NAVON N460 (Sirf Atlas III) – nadále komunikuje na ještě dostatečné úrovni se 4 satelity
• MIO MOOV (Sirf Instant FixII) – dokola signál ztrácí a zase jej nachází, přičemž komunikuje proměnlivě se 3 – 4 satelity s velmi kolísavou intenzitou signálu a navigace zobrazuje že rychlost vozidla je 5 - 12 km/h, což je samozřejmě nesmysl, protože ve skutečnosti navigace leží na židli
• MIO C720 (Sirf Star III) – nadále komunikuje na dostatečné úrovni se 4 – 5 satelity

A v testu pokračuji dál – přemístil jsem navigace na nejzazší konec mé kanceláře (cca 4,5 metru od okna) a výsledky jsou následující:
• NAVON N460 (Sirf Atlas III) – signál neztratil a komunikuje slabě se 3 - 4 satelity, přičemž poloha je stále zafixována a aktuální souřadnice jsou zobrazeny
• MIO MOOV (Sirf Instant FixII) – definitivně ztratilo jakýkoliv signál
• MIO C720 (Sirf Star III) – ztratilo signál, chvílemi jej najde a snaží se zafixovat pozici a po několika vteřinách jej opět ztratí a to se neustále opakuje

Celý tento test prosím ber jako velmi amatérský. Pro objektivní měření bychom museli provést měření v laboratorních podmínkách. Dále je také důležitá konstrukce daného modelu navigace, jeho antény, použitý navigační program, prostředí nebo terén ve kterém se měření provádí, množství odrazů … a desítky dalších vlivů.

[Ivo K]

Perfektní, Adame. Díky! Zase jsem se něco přiučil!

[PLUS 1]

1* pre ADAMA veľmi poučné hodnotenie dík

[grizly]

O pár příspěvků výš je odkaz na info i s technickými parametry. Jestli tě opravdu zajímá, tak proč si nepřečteš ty čtyři stránky všechny?

jen sem vlezu tak dostanu ťafku ale zdo to má aktivní držák tam napsáno není