od leonardoll v 03 říj 2009 20:12
Nemravná básnička po 22. hodině
Chtěl bych přivonět k Tvé kůži,
která voní, jak sto růží,
chtěl bych líbat Tvoje líce,
nebo radši ještě více.
Hladit Tvoje prsa krásná,
to je přece věc všem jasná,
až u nosní chrupavky,
cítit Tvoje bradavky.
Konečně už stojíš tady,
jasně vnímám Tvoje vnady,
líbáme se doopravdy,
popíšu to podle pravdy.
Chutnáš sladce,jako med,
chci do Tebe vstoupit hned,
sundávám Ti podprsenku,
máš můj úd už skoro venku.
Bereš si ho do pusinky,
jako buchtu od maminky,
bože, jaká je to krása,
moje srdce nad tím jásá.
A za malou chvilinku,
lížu Tvoji jeskyňku.
Spojíme se v okamžení,
na tom snad nic zlého není.
Tímto končí moje snění,
vtom přichází probuzení,
to je konec pohádce,
vstávej, jde se do práce!