Jůůůůů tady se kecá i o zkušenostech s cetováním (objevil jsem Ameriku).
Taky si přisadím. V posledních třech letech jsem o dovolené tak trošku projížděl Itálii. Nejdřív jen sever okolo Benátek, později trošku víc na jih Rimini, San Marino, Ancona, San Benedeto del Tronto. Pro cestu tam i zpět jsem vždy volil cestu po dálnici. Největší problém jsem měl s tankováním, protože jezdím na CNG (zemní plyn). POI pro CNG nejsou zrovna základní součástí IGA, ale při troše Googlení se dají najít nebo podle databáze plniček CNG vytvořit vlastní.
Přes Rakousko je to v pohodě, mají plničky u pump na dálnici, zato v Itáliii je to pošušňání. Na dálnicích plničky v podstatě nejsou.
Jsou ve městech a vesničkách u dálnic do 10 km, ale skoro vždy zastrčené někde na okraji s typickou Italskou otvírací dobou (siesta a v noci ani náhodou). Navigace na 100% našla i hodně zastrčenou plničku v Udine a spoustu dalších, které bych jen s mapou hledal ještě dneska.
Naezdil jsem s Mio C710, která pokud jsem neudělal chybu při zadávání trasy navigovala vždy na 99,9%, cca 8500 km po Rakousku a Itálii.
Mezi chyby počítám např. zmatení navigace při průjezdu tunely kdy v jednom případě ukázala rychlost 328 km/h
a k mému velkému údivu na mne velmi hlasitě zařvala "překročili jste nejvyšší povolenou rychlost". Do té doby jsem netušil, že hlasitost této hlášky má vazbu na rychlost.
Nevím proč, ale při ježdění doma mě šochtle občas pošle do jednosměrky nebo do zkratky přes dvůr JZD, venku se mi to mimo kruháku v Bibione, který má jen čtyři výjezdy a navigace říkala i opakovaně "pro opuštění zvolte pátý výjezd" nestalo.
Na poslední cestě jsem testoval i navigaci v Nokii. IGO naprosto jasně vítězí.