vovi píše:...s iGo8 to nejspíš opravdu nemá nic společného - kromě toho, že GPS přijímač se na MIO spouští až při startu navigační aplikace. A o nalezení a přečtení toho souboru se nejspíš stará ten HW sám, jen jej potřebuje najít na správných místech ve správném formátu.
No, ještě mě napadla další možnost: Mia mají asi většinou SirfStar III. To je velmi rozšířený čip s řadou "skrytých fint" a podpora aGPS mezi ně určitě patří. Je možné, že jádro iGo s tím počítá a při startu, když inicializuje čip a zjistí Sirf, tak mu umí podstrčit asistenční data - samozřejmě za předpokladu, že je samo má.
Této teorii by nepřímo nasvědčovala ještě jedna moje zkušenost se staršími verzem iGo... bohužel by to bylo na delší psaní a teď nemám moc času.
Každopádně je to ale pořád jenom moje teorie...
Pokud jde o zjišťování polohy:
Hledal jsem info o konfiguraci oběžných drah systému, je to takhle
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2005_02_gps.php píše:Kosmický segment GPS představují družice umístěné na šesti kruhových drahách se sklonem (inklinací) 55° k rovině rovníku, vzdálené 20 190 km od povrchu Země a pohybující se rychlostí 11 300 km·h−1. Za jeden hvězdný den uskuteční každá družice dva oběhy kolem Země (jeden oběh trvá 11 h 58 min), proto je další den na stejném místě oběžné dráhy vždy o 4 minuty dříve. Každá ze šesti drah (A – F) má pět pozic (1 – 5) pro umístění družic, z čehož plyne, že za současné konfigurace je maximální možný počet družic GPS na oběžné dráze roven počtu třiceti kusů. Pozice č. 5 je u každé dráhy záložní, pro dosažení FOC ( – Full Operational Capability, plná operační schopnost) globálního polohového systému GPS. Byla vyhlášena 17. července 1995, po dosažení počtu 24 družic Bloku II a IIA na oběžné dráze a jejich důsledném testování. V obecném pojetí označení pro dostupnost dané technologie (frekvence, kódu) na 24 plně funkčních družicích GPS na oběžné dráze. postačuje 24 funkčních družic.
Takže na zemi není žádné místo, odkud by signál nebyl dosažitelný, ale přes póly prostě nic nelítá. Pokud tedy zastínme většinu směrů a necháme výhled jen na asi 35° široký kužel kolem polárky (resp. jižního kříže), může být příjem opravdu velmi problematický.
Ale asistenční data by to mohly dost důrazně zlepšit, protože signál už nemusí být souvisle přenášen celou půlminutu, aby se zjistily efemeridy - ty už jsou známé, takže by teoreticky mělo stačit vteřinové info i čase a číslu družice.
Mimochodem, když jsem to hledal, našel jsem ještě jednu zajímavost:
na jedné stránce se psalo:
Po technologické a vědecké stránce je GPS pravděpodobně nejdůležitějším praktickým důkazem Einsteinovy obecné teorie relativity.
- to jako proč?
Vysvětlila to další stránka:
http://www.extranavigace.cz/jak-funguje-gps?page=0,1 píše:GPS a teorie relativity
Sledování a výpočet oběžných drah není vůbec triviální záležitost, stejně tak jako korekce atomových hodin. Kromě jiných vlivů je potřeba zohlednit také relativistické efekty způsobující jiné plynutí času na družicích a na Zemi. Družice se sice pohybují z „kosmického“ hlediska poměrně pomalu, jen 12 000 km/h, ale přesto je tento pohyb znát. Pokud by nebyly zohledněny, tak již po 1 hodině naroste odchylka hodin o 180 ns, což je v přepočtu na metry chyba přibližně 50 m. Když Američané 22. února 1978 vyslali na oběžné dráhy své první navigační satelity, atomové hodiny na jejich palubách nebyly vybaveny relativistickými korekcemi. Nastala katastrofa. „Superpřesné“ hodiny šly natolik „špatně“, že chyba při určováni polohy, už během jediného dne narostla na více než jedenáct kilometrů. Bylo potřeba zorganizovat potřebné korekce ze Země dodatečně. Při konstrukci dalších družic už se počítalo s tím, že při dané rychlosti a vzdálenosti od Země jdou hodiny prostě jinak než na Zemi.
To ale vysvětluje víc věcí - pokud si amíci takhle představujou poctivou teoretickou přípravu k řešení praktických problémů takové složitosti, jako vytvoření systému GPS, a dopadne to tak že první generace těch dost drahých satelitů je de-facto velmi špatně fungující betaverze, tak mě už nepřekvapuje, že widle a ostatní mrkvo$oftí programy fungujou tak jak fungujou - když to je JENOM software...
): efemeridy jsou data o přibližné poloze družic v čase. Každý GPS satelit vysílá jednou za 1/2 minuty informaci "tady jsem"; přijímač projíždí naslouchání satelitů cyklem. Při troše smůly se může stát, že potřebný satelit "uloví" až po dost dlouhé době. Následně si z něj údaje o dalších satelitech načte a pak už přijímá signál a počítá polohu. Zná-li předem efemeridy, pak ví, které ze satelitů má smysl v daný čas a na daném místě poslouchat a čas pro fixaci polohy se dokáže neuvěřitelně zkrátit. Pokud nebyl přijímač vypnut dlouho nebo neodcestoval daleko, pamatuje si polohy družic z poslední seance a fixuje také rychle. Pokud ale ty zapamatované polohy nesedí (třeba i po hard resetu - to nejsou vůbec) se hodí ty efemeridy.
Že by to ten příjem satelitů "rušilo ? 
, tak to asi zase nikdo nebral moc vážně.